O procesorech Intel je známo, že bez problémů dosahují velmi vysokých frekvencí, problémy jim nečiní ani takty na hranici 4 GHz s kvalitním aktivním chlazením vzduchem. Nicméně takovýchto hodnot dosáhneme po větším či menším zásahu do nastavení napájení procesoru. V závislosti na něm se nám patřičně zvedne spotřeba elektrické energie. Toto by snad ale neměl být velký problém, protože kdo kupuje tento procesor, tak jeho PC nebude zrovna "nejchudší" a tudíž jeho zdroj by měl dostačovat.
Hardware
Počítač s procesorem Core i7 nemůže být považován za mainstream, ale byl zvolen z několika důvodů. Ačkoliv je ve většině úloh výkonově srovnatelný s Core 2 Quad, najdou se i aplikace, ve kterých je výkon jednoznačně vyšší. Dalším důvodem je jeho nízká spotřeba. I když v klidovém stavu má o něco málo vyšší spotřebu než jiný systém s Core 2 Quad, v zátěži je na tom lépe a právě v zátěži můžeme posoudit vliv přetaktování.
Jako základní deska byl zvolen model P6T od společnosti Asus s čipsetem Intel Express X58. Sice nejde o top produkt pro Socket B, ale bez problémů se na něm dá dosáhnout 4 GHz s procesorem Core i7 975, proto byl použit i v tomto testu, abychom zaručili, že deska nebude nijak omezovat Core i7 920, který se dá pořídit za výrazně přijatelnější cenu.
Paměť je tvořena třemi 2GB moduly Dominator TR3X6G1600C8D od společnosti Corsair v zapojení triple channel s frekvencí 1,6 GHz. Přestože jsou předurčeny pro vyšší frekvenci než je oficiální takt, který procesory Core i7 podporují, v testu se vychází z frekvence 1066 MHz pro klasické modely a 1333 MHz jako v případě Core i7 Extreme. Poměr základní frekvence ku pamětem byl nastaven na 2:8, čímž bylo dosaženo taktu 1066 MHz, s přetaktováním až na 4 GHz byl tento poměr upraven na 2:6.
Možnonosti přetaktování
V tabulce níže vidíte nastavení, s nímž byly provedeny testy. Všechna napětí, která zde vidíte, bylo nutné zvednout až na zmíněné hodnoty, aby bylo dosaženo co nejvyšší stability počítače. Na 4 GHz už je třeba jít až na 1,5 V, což u 45nm procesorů můžeme považovat za velmi vysokou hodnotu. S vyšším napětím dochází k ještě většímu zahřívání a je třeba použít vodní chlazení.
Turbo Mode
Turbo módem jsou vybaveny všechny Core i7 procesory. Ten umožňuje přetaktování jednoho jádra v závislosti na vytížení u jednovláknových operací o jeden až dva kroky multiplikátorem, prakticky o 133 nebo 266 MHz s výchozím taktem základní sběrnice. K tomuto bylo v testu přistoupeno do přetaktování na úroveň 3,3 GHz, zvýšení násobiče se zde projevilo nárůstem frekvence o 166 MHz.
Overspeed Protection
Na 4 GHz jsme si mohli všimnout aktivace technologie společnosti Intel, která zamezuje nadměrnému přehřívání procesoru jeho zpomalením. Tuto funkci nelze v aktuální verzi BIOSu základní desky vyřadit z činnosti. V případě zapnutí Overspeed protection můžeme pozorovat zpomalení systému, kdy jeho výkon odpovídal nastavení procesoru na 3,8 GHz, čemuž nasvědčovala i jeho spotřeba, která po chvíli činnosti klesla z 417 W na hodnotu 370. V programu CPU-Z jsme se o této skutečnosti mohli přesvědčit.
Ochranu procesoru je možno odvrátit užitím velmi výkonného chladiče na takto vysoké frekvenci, v lepším případě nasazením vodního chlazení, ale vzhledem k faktu, že článek je zaměřen na rozumné přetaktování, vyloučíme takovou možnost z důvodu výrazně vyšších pořizovacích nákladů.
Pevný disk: Western Digital VelociRaptor (300 GB, 16 MB cache)
Zdroj: FSP Everest (1 KW)
Operační systém: Microsoft Windows Vista Enterprise x64 SP1
Intel Chipset Drivers: 9.0.0.1012
Intel Matrix Storage Drivers: 8.7.0.1007
Nvidia GeForce Drivers: 182.08
Test při hře Crysis
Spotřeba
Spotřeba v minimální a maximální zátěži
Spotřeba celého systému v klidu byla měřena s aktivní technologií Intel SpeedStep, jež snížením násobiče zmenší pracovní frekvenci procesoru v době, kdy není potřeba. Takt Core i7 920 se tedy pohybuje v rozmezí 1,6 až 2,4 GHz v závislosti na frekvenci základní systémové sběrnice od 133 do 200 MHz. Nejnižší naměřená spotřeba se nedostane přes 110 W, u maximálního přetaktování jde o stále přijatelných 148 W.
Na závěr
Zajímalo nás, jak daleko je vhodné zajít s přetaktováním moderního procesoru Core i7 než se projeví dvě hlavní nevýhody overclockingu – vysoká teplota a spotřeba.
Masivní přetaktování až na hranici 4 GHz ztrácí naprosto význam pro toho, komu záleží na teplotě a spotřebě energie. Během testování v PCMarku se ukázalo, že systém vykazuje o padesát procent větší spotřebu ve srovnání s taktem 2,66 GHz. 95procentní nárůst může některým přetaktovávacím maniakům stále připadat v pořádku, zatímco ke zvýšení o 36 procent v klidu bude tolerantní širší skupina uživatelů.
V případě Core i7 920 se jeví jako ideální frekvence 3,66 GHz, tedy o 1 GHz více ve srovnání s taktem, na kterém ho zákazním zakoupí. S tímto nastavením procesor dosáhl razantního nárůstu výkonu při zachování stále velmi přijatelné spotřeby nejen v klidu, ale i v maximální zátěži. Také frekvence 3,33 GHz má pro mnoho průměrných uživatelů svůj význam, protože k jejímu dosažení stačí pozměnit frekvenci základní systémové sběrnice ze 133 na 166 MHz. Navíc můžete nadále využívat technologie Turbo Mode, která umožní některému z jader zvýšit násobič až o dva kroky v maximální zátěži.
[Zdroj: tomshardware.com]
K hodnocení tohoto článku musíš být registrovaný a přihlášený!
Competo.
STYLEOF 
THI
AGN
Germany